Jistě by každého z nás zajímalo jak se budou vyvíjet teploty pro nadcházející zimy. Poslední dvě zimy byly extrémně teplé což svědčilo našim subtropickým rostlinám vysazeným ve volné půdě. Díky tomu je možné objevovat na některých zahradách exotické druhy jako jsou právě fíkovníky, tomely, ale také celou řadu okrasných druhů včetně palem a to i v oblastech jako je severní morava nebo jižní čechy.

V této souvislosti mne začalo zajímat jak si můj domácí ostravský region vedl v posledních alespoň deseti letech co se zim týče v porovnání s jinými regiony. Jak známo Ostrava náleží do nížinné oblasti moravské brány s průměrnou nadmořskou výškou 220 m n.m. a vyznačuje se poměrně teplým kontinentálním klimatem s vysokými vegetačními sumami tepla, které umožnují pěstovat i náročnější rostlinné druhy jako jsou meruňky, vinná réva, případně zde probírané fíkovníky. Probém je ovšem právě s oním již více kontinentálním rázem počasí, které se bohužel také projevuje negativně na silných teplotních výkyvech v chladných měsících roku jako je prosinec, leden a únor, kde pro tento region nejsou vyjímkou teploty klesající pod hranici -25C.

Hned na začatku jsem narazil na problém, kde získat příslušná historická data. Jako první a nejjednodušší způsob se jevilo kontaktovat Český hydrometeorologický ústav, ale zde mne čekalo nepříjemné překvapení spočívající v přemrštěné ceně byť jen minimálních teplot naměřených za posledních pár let. Tato situace mne donutila pokusit se vyhledat server, který příslušná data z externích meteorologických stanic pravidelně načítá a archivuje do vlastní databáze. Mněl jsem štěstí co se alespoň minimálních a průmerných teplot týče, když jsem narazil na tyto stránky. Data získaná pomocí tohoto systému bylo nutné pouze převést na evropské stupně celsia a následně s nimi bylo možné pracovat. Zaměřil jsem se na období posledních zhruba deseti let. Pro zájemce o výsledné hodnoty naměřené pro meteorologickou stanici Mošnov poblíž Ostravy je možné kliknout zde pro Excel soubor s hodnotami od 1.2.1995.

Zajímalo mne srovnání s jímými městy především pak s Brnem na jižní moravě. Výsledkem byl zajímavý graf uvedený níže, ze kterého je možné pozorovat rozdíly v extremních hodnotách naměřených během dne a kde je patrný výrazný teplotní rozdíl kolem 5C ve prospěch Brna. V Brně jen velice zřídka klesají teploty pod -15C což představuje ideální klima pro pěstování většiny odolných subtropů. V Ostravě už je bohužel nutné sáhnout po nějaké zimní ochraně. V úvahu je ovšem potřeba brát také fakt, že obě stanice jsou umístěny poměrně daleko od centra, kde již nepůsobí teplotní ostrov města.

Posted by flax, on 15-10-2009 21:33, , Registrovaný 1. USDA Zona Petihosty i podle nadmorske vysky a umisteni tipuju na USDA 6b. Mrkni na klimaticky atlas minimalnich prumernych teplot v CR podle CHMU. Je na nem jasne, ze nejlepsi klimaticke podminky panuji v Praze, Ostrave a Brne.      Posted by Vanda, on 15-10-2009 11:06, , Registrovaný 2. ...poradíte? Jaká zona je tedy u nás?Pětihosty - střední Čechy, výška cca 350, ale trochu mrazová kotlina, vše tu kvete později než v nedalekých Senohrabech, i když slunce je tu v teplejší části roku poměrně slušně. celkově cca o 1-2 meně než v Praze. Ted tu padá sníh a je na nule.  Miluju tropy - na zahradě mám i kaktusy, které na zimu samozřejmě uklízím.   Jak bude nejlépe fíkovníku koupenému letos, v květináči (zatím) v půdě u jižní zdi - namulčovat, obalit, vyndat i s květináčem do garáže (s kaktusy), nebo zatím nechat? Mladá rostlina údajně snese -15, leč něco by to přece asi chtělo   Předem díky   Posted by RomanB, on 21-01-2009 13:22, , Registrovaný 3. USDA hardiness zóny Ehmmm, sice jsem to na ČZU u docenta Klabzuby uhrál z meteorologie za jedna, jinak ale nejsem víc než trochu poučený laik – počasím a ani zemědělstvím se profesionálně nezabývám... Výstižná charakteristiku USDA zón, včetně kladů a záporů takového členění je obsažena na http://en.wikipedia.org/wiki/ Hardiness_zone . Pokud jde o stanovení USDA zón (přesnější by bylo hovořit konkrétním mezoklimatu, který splňuje podmínky pro zařazení do dané zóny) vycházím z toho, že vzhledem ke konstantně probíhajícím klimatickým změnám je pro „zahrádkářské“ účely smysluplné brát v úvahu pouze údaje za posledních 15 - 20 let. Problém je ale sehnat data relevantní právě pro konkrétní lokalitu...    Samotný výpočet USDA zóny je pak zcela triviální, jedná s o aritmetický průměr absolutních ročních minim za tento časový úsek (omlouvám se, neprokousával jsem Vaší excelovou tabulkou, ale je to opravdu takhle jednoduché). Jak výstižně popisuje uvedená stránka na wikipedii, USDA zóny jsou elegantním vodítkem, umožňujícím základní a rychlou orientaci v teplotních požadavcích rostlin, nejedná se ale vůbec o vyčerpávající charakteristiku.    Publikované mapy USDA zón v měřítcích kontinentů, nebo i států jsou nezbytně zoufale nepřesné. I v rámci malého území Prahy jsou obrovské rozdíly (stačí jet v zimě tramvají z Malostranského náměstí (200 m.m.) na Bílou horu (380.m.n.m.) a pozorovat, jak přibývá sněhu... Ze zóny 8a (můj odhad) tak dojedete dvaadvacítkou do zóny 7a...    O mezoklima Prahy jsem se zajímal proto, že jsem sháněl „experimentální“ pozemek ovlivněný teplotním ostrovem města. Nakonec se povedlo sehnat mini-zahrádku na jižně orientovaném svahu, asi dva kilometry od Karlova mostu v nadmořské výšce 230 m.n.m....    USDA zóny jsou zcela západním (americkým) vynálezem, česká praxe s nimi donedávna vůbec nepracovala, dokonce i pro profesionální agrometeorology je tato klasifikace určitým překvapením. O CHMU ani nemluvě, stačí se podívat na úroveň jejich stránek...   Posted by flax, on 20-01-2009 18:33, , Registrovaný 4. Minimalni teploty Dekuji za pochvalu. Data v jakemkoli rozliseni k dispozici samozrejme jsou. Mohu Vam zde poskytnout primo soubory v Excelu osahujici veskera data vcetne grafu pro Ostravu i Brno. Vidim, ze jste se pokousel o sestaveni USDA zon pro Prahu. Koncem roku jsme neco podobneho resili s p. Havlisem, ktery vlastni zahradnictvi Havlis u Ceskych Budejovic a kde jsme zvazovali do jakych USDA zon zaradit nektera vetsi ceska mesta. Vysledkem byl tento dokument za ktery ale nemuzeme dat ruku do ohne. Obratil jsem se tedy primo na CHMU, ale bohuzel jsem zde prilis nepochodil, protoze tam ani nevedeli co vlastne USDA zony predstavuji. Jal jsem se tedy hledat metodiku stanovovani USDA zony, ale take jsem nebyl prilis uspesny. Z Vaseho prispevku je vsak patrne, ze s timto jiz jistou zkusenost mate. Zajimalo by mne jakou USDA zonu by jste tedy na zaklade zde uvedenych datovych souboru stanovil napr. pro ostravske predmesti a predevsim jak byste postupoval. Zajimavy je taktez tento obrazek prumeru rocnich minim pro celou republiku, ktery zverejnil ve svem meteorologickem atlase CHMU a ze ktereho lze take vychazet.   Posted by RomanB, on 20-01-2009 12:25, , Registrovaný 5. Minima v Praze Dobrý den. Nejprve bych Vám rád vyseknul poklonu za klimatologicko-statistické dílo. Nebylo by prosím k mání v lepším rozlišení ? Jsem sice Pražák, ale i tak jsou data velice poučná. Mám mail romanbem na centrum cz . Pokud jde o ČHMU, mám s nimi podobně negativní zkušenost – a to jsem se zajímal jen o absolutní roční minima platná pro pražské měřící stanice – pro stanovení USDA Hardiness Zone pro jednotlivé části města. Nakonec to dopadlo tak, že data budu získávat polopokoutně od známého meteorologa.  Praha má díky západnější poloze oproti Moravě výhodu méně výrazného kontinentálního klimatu – takže je i méně vražedných minim. Nevím, nakolik vy sám považujete USDA zóny za relevantní, ale Praha dopadá za posledních cca 15 let v tomto ohledu poměrně příznivě: Ruzyně (nejchladnější, navíc neovlivněná teplotním ostrovem města), 364 m.n.m. průměr minim -15,46 C, USDA zóna 7A. Praha-Karlov, 264 m.n.m., průměr minim -12,67 C, tedy zóna 7B. Mimochodem, za posledních 20 let klesly teploty na Karlově (to je hned u Nuselského mostu, pro nepražáky) pod -15 pouze třikrát... Data z centrálně a níže položeného Klementina nemám k dispozici, ale dá se očekávat, že by naměřené hodnoty poslaly zahrady v okolí Vltavy v pražském centru někam do USDA zóny 8. Tady už by rostlo ledacos, takže začínám trochu experimentovat...   Posted by zdeněk, on 07-12-2008 18:49, , Registrovaný 6. teploty Sleduji počasí již cca 10 let a nepamatuji zimu, kdy by u nás nebylo kolem -15°C. Většinou jsou teploty v rozmezí -10 až -20°C. Jen v několika zimách teploty klesly pod -20°C. Bohužel naposled to bylo v zimě 2005 - 2006 a já topil jak střelený doma i ve skleníku.   Posted by Stanley_51, on 06-12-2008 15:37, , Registrovaný 7. Minimální teploty Tomáši je to zajímavé a poučné, hlavně proto, že lidská paměť je ošidná. Zajímalo by mně, jaké teploty mohly být u nás. Bohužel, stanice je na Přimdě ve výšce přes 750 m.n.m. a tím pádem pro mě zkreslující. I tak si ale myslím, že u nás teploty pod -15C byly vzácně, což jak jsem viděl, u vás je každou zimu alespoň 1-2x za zimu. Ovšem na druhou stranu máte i teplejší léta.