|
Většina pěstitelů fíků v ČR si stěžuje na pozdní násadu plodů na svých rostlinách a toto musím jednoznačně potvrdit. Průběh letošního vegetačního období není fíkovníkům přiliš nakloněn. I když jaro začalo přiznivě, následující dlouhé období dešťů a vlhka těmto rostlinám rozhodně nepřidalo na kondici. V klimatických podmínkých ostravské pánve se začaly objevovat první listové pupeny na nechráněných venkovních stanovištích až začátkem května, u rostlin vysazených u zdí a chráněných před větrem samozřejmě dříve.
Jak jsem již zmínil po narašení nastalo dlouhé a vlhké období, které mělo alespoň u nás za následek nepříjemné hnědnutí listů a později i jejich opad. Byl jsem tedy nucen použít fungicidní přípravky v domění, že se jedná o nějakou houbovou chorobu jako je listová rez atp. Po aplikaci trojkombinace postřiků v podobě přípravků Previcur, Discus a Horizon problémy odezněly. Pro jistotu jsem však zaslal vzorky napadených listů p. Ing. Ackermannovi ze státní rostlinolékařské správy v Brně, aby určil přesný druh patogenu. Bylo však zajímavé, že na základě jeho analýzy konstatoval, že se nejedná o žádný problém fyziologického původu, což mne značně překvapilo.
Aby toho nebylo málo, nově rašící listy byly z 50% deformované a pokroucené, pravděpodobně v důsledku působení nějakého škůdce, který poškodil listové pupeny již v jejich ranné fázi, neboť jsem žádné během projevování tohoto problému neobjevil. Problém se vyskytoval i na jiných, vzdáleněji umístěných rostlinách s tím, že u některých odrůd se objevoval více a u jiných méně. Tyto negativní faktory měly nakonec za následek to, že všechny rostliny naprosto vynechaly násadu jarních (breba) fíků a nasadily až letní plody někdy koncem června a to navíc jen vybrané odrůdy. Z toho plyne, že alespoň u mne je prakticky nemožné, aby některá z těchto násad stihla dozrát, snad jen v případě, že by byl extrémně teplý podzim až do konce listopadu. V této souvislosti je potřeba zmínit, že nejlépe si vede odrůda Hardy Chicago, která narašila jako první, ma největší přírustky a především největší plody, které by snad mohly i dozrát. To by odpovídalo i původu rostliny z vysokohorkých oblastí Sicílie, kde je na podobné podmínky zvyklá. O dalším vývoji situace budu samozřejmě informovat.
Abychom však neprobírali jen samá negativa, pojďme se podívat jak jsou na tom s pěstováním fíkovníků v oblastech jejich přirozeného výskytu. Před pár dny jsem se jako každý rok vrátil z dovolené v Chorvatsku a musím se s Vámi podělt o zajímavé fotografie znázorňující velice neobvyklý způsob jejich pěstování. ;) Pokud by to pořád nestačilo, navštivte sekci zdroje, kde je nově přidán odkaz na Japonský, efektivní způsob pěstovnání fíkovníků, který by byl snadno aplikovatelný také v našich podmínkách.
|
