Fíkovníky se množí velice jednoduše, neboť poměrně snadno zakořeňují. Existuje několik metod přičemž jednou z nejspolehlivějších je kopčení, kterou se zde ale nebudeme zabývat, neboť je určena jen pro větší rostliny, které již máme na zahradě, nebo v kontejneru. Její výhodou je, že získáváme brzy velkou a silnou rostlinu po pár měsících. Nyní se ale zaměříme na nejrozšířenější způsob a tím je řízkování, přičemž tuto metodu aplikujeme vždy za použití zimních nebo letních řízků. V našich podmínkách je lepší použít ty zimní.

Nejprve odstřihneme řízek velikosti 7 - 15cm o tloušťce tužky, nebo prstu. Nejlepší jsou ty co obsahují spodní část z loňského dřeva. V případě množení více druhů odrůd je dobré označit každý viditelně permanentním popisovačem odolným vůči pobytu ve vlhkém prostředí, aby nedošlo k nechtěným záměnám. Poté je namočte do nějakého slabšího fungicidního roztoku typu Previcur na 30-60 sekund a opláchněte je pod tekoucí vodou. Nakonec je obalte vlhkým, nikoli však mokrým papírem, nebo novinami a uzavřete do zip-lock igelitového sáčku.

Nyní přichází na řadu stratifikace. Tuto provádíme tak, že se budeme snažit řízky uchovávat v teplotě kolem 1-4C v lednici po dobu minimálně 30 dní. Tímto způsobem je můžeme skladovat i rok. Snažte se ale, aby se na nich neobjevila plíseň a pokud se tak stane okamžitě ji odstraňte a ošetřete opět fungicidním roztokem. Některé odrůdy jako Alma, Brunswick, Kadota nebo LSU Purple potřebují jen 30 dní stratifikace. Jiné jako Celeste a Brown Turkey potřebují nejméně 60 dnů, lepe však 90. Dejte si pozor, aby v ledničce nezmrzly a teplota zde byla mírně nad nulou. Teploty pod bodem mrazu by vytáhly veškerou vlhkost z řízku a tyto by byly okamžitě znehodnoceny. Ideální pozicí je spodní část chladničky, která je určena na přechovávání zeleniny. V našem případě bych doporučil stratifikovat zhruba do dubna.

Po 30-90 dnech začneme řízky zakořeňovat v kontejnerech. K zakořeňování můžeme použít čiré plastové PET láhve, případně průhledné půllitrové plastové kelímky ve kterých můžeme sledovat jak jednotlivé řízky prosperují a jaký vytvářejí kořenový systém. Ideální PET lahví je dle mých zkušeností 1.5l láhev od Nestea čaje ze které odstřihneme nůžkami horní část a ve spodní části nejlépe rozehřátou mikro pájkou uděláme několik dírek pro odtok přebytečné vody. Nyní je nutné připravit směs pro zakořeňování, kde použijeme mix mleté rašeliny a perlitu v poměru 1:1. Důležité je, aby byla tato směs velice kompaktní. Jakmile bude připravena, naplníme jí připravené láhve.

Do takto připravených nádob vkládáme řízek 1/2 až 3/4 hluboko. Připravené a zasazené řízky i s láhvemi vložíme do nádoby naplněné vodou a necháme je v ní stát přes noc, aby se dostatečně nasákly. Druhý den nádoby umístíme na velice světlé, ale ne slunečné místo. Okolní teplota by se měla pohybovat ideálně kolem 21C. Pokud nemůžete udržet takovouto, nebo vyšší teplotu je nutné použít alespoň spodní přitápění, aby substrát dosahoval této teploty. Horní část překryjeme nějakým izolačním materiálem jako například nějaký pevnější, čirý igelitový sáček, aby bylo možné udržovat vyšší vzdušnou vlhkost. V přápadě použití plastových kelímků, je vhodne umístit na horní část druhý kelímek s alespoň jednou dírou pro odpar nadměrné vlhkosti. Tento kryt by se nemněl dotýkat řízku.

Pokud budou tyto podmínky dodrženy, mněl by řízek poměrně brzy prokořeňovat samozřejmě v závislosti na druhu použité odrůdy. Nezavlažujte substrát do doby, než bude poměrně suchý. Občas vyzkoušejte láhev potěžkat a pokud je velice lehká je čas na závlahu, kterou můžeme opět vyřešit postavením nádob do vody přes noc, nebo zaléváním do podmisky. Jakmile se objeví první malé lístky, sejmeme opatrně horní kryt a budeme se snažit rostlinu přivykat na sušší vzduch. Listy ještě neznamenají, že řízek kvalitně zakořenil. Stav kořenového systému můžeme lehce kontrolovat, neboť je láhev průhledná. V žádném případě nepřihnojujeme a počkáme až rostlina vytvoří bohatý kořenový systém, teprve potom přesazujeme do klasického pěstebního substrátu. Buďto můžeme použít klasický zahradní, ale ideální je směs kompostované země vylehčené perlitem (7 dílů), čisté rašeliny (3 díly), ostrého písku (3 díly) a drceného dolomitického vápence.